Je to tak. Potkáte ji i na golfu. Nechce to nikdo, ale stane se. A pokaždé je to velmi smutné. Nemusíte zesnulého ani znát a přijde vám to moc líto.

Máme jediného potomka, ale toho jsme ke golfu nepřivedli. Nevím, jestli je to zle nebo dobře, ale je to tak. Úplně to vlastně pravda není, malinkatý náznak tam byl. Jednou, bylo jí asi deset, to jsme ještě golf nehráli, jsme byli během dovolené v Austrálii na minigolfu. Celá parta, asi deset lidí, negolfistů. Navštívili jsme velký areál s výběrem...

Určitě všichni znají, nebo se aspoň někdy potkali s fenoménem rotujících dárků. Nevěřím, že ne. Pamatuji si to, jakoby to bylo teď. A je to dneska na chlup 32 let. Svatbu jsme měli malou, 66 lidí. A zhruba poloviční počet svatebních darů, z nichž některé potřebujete, jiné se hodí, ale zbytek vůbec. A teď, co s nimi. Je tady řada...

Táta chtěl původně syna, ale stalo se. Dostal sladkou holčičku, ale nastavení ve výchově nezměnil. Tu jsem měla přísnou. Hlavní motto znělo: Z boje se neutíká, nikdy nic nevzdávej a všechno musíš dotáhnout do konce. Nejlépe úspěšného. Nepřetržitě na mě byly kladeny vysoké požadavky a očekávání byla nastavena vysoko.

Někdy si jen tak ze zábavy kladu otázku, co asi dělají lidé, co mě anonymně míjejí. Jak žijí, nebo kde a co dělají profesně nebo ve volném čase. Zajímalo by mě, jestli to dělám jen já, nebo to mají tak i druzí. Určitě to znáte. Sedíte na lavičce v parku a kolem vás chodí lidé se psy nebo s kočárky....