Díl 21. Zimní dobrodružství
Mám novou golfovou zkušenost, a tou je silvestrovská hra. Ne, nemyslím přátelskou taškařici s kamarády golfisty na simulátoru, kde si v pohodě indooru dáte u toho kafe nebo něco malého k jídlu. Ani tisíce kilometrů vzdálené hřiště někde v exotice. Myslím tím nefalšovanou hru na domácím hřišti, v našich klimatických podmínkách na přelomu roku. Upřímně přiznávám, hra v zimě, když teplota klesá pod 10 oC, není moje silná stránka. Ale hra na Silvestra, to je zážitek, který jsem znala dosud jenom z doslechu.
Se zimou se to tentokrát nějak zamotalo. Silné mrazy dorazily brzy a před Vánocemi nastala klasická obleva. No a Silvestr? Letos bylo počasí obzvlášť přívětivé. Výjimečně slunečno, teploměr ukazoval krásných 14 oC. To se nedalo nevyužít! Operativně jsme si rezervovali polední tee time na Konopišti a těšili se na netradiční hru. Překvapily nás malé úpravy. Hřiště bylo pro zimní podmínky nastavené tak, že se hráli druhé devítky obou hřišť, což byla sama o sobě jedinečná kombinace. Další změnou byla hra na zimní greeny. To bylo ovšem novinka. S pojmem zimní green jsem se setkala v praxi zatím jenom jednou. Často si chodíme zahrát naše oblíbené hřiště Greensgate Dýšina, nedaleko Plzně. A právě tam na krátké tříparové jamce č. 7 býval zimní green. Byl to plnohodnotný green, a pokud si pamatuji, moc jamku nezkracoval, ani nijak neměnil. Zajímavé bylo, že ho měla jen jediná jamka na hřišti.
Ač znám konopišťské hřiště jako své boty, vůbec jsem si v souladu s mými skromnými zkušenostmi nedovedla představit, kde ty avizované zimní greeny vytvořili. Moje představa zimního greenu byla totiž jenom o jeho kvalitě. Přišlo mi to logické, v zimě tráva neroste, není co sekat a greeny budou v zimní kondici. Což znamená pořádně chlupaté, možná trochu měkčí a putování na nich bude asi velká legrace. Přesně tohle jsem očekávala. Chyba. Vše sem pochopila na první jamce. Nové greeny byli předsazené před ty původní, na vysekané ploše fairwaye. Všechny jamky tím byly hodně zkrácené, u mnohých byla vynechaná ze hry voda a putování bylo dobrodružství, jaké patrně zažívali skotští pastevci, když byl golf ještě v plenkách.
Hra měla své kouzlo. Hráli jsme najednou úplně jiné hřiště. Měřící přístroje jsme mohli rovnou nechat doma. Všechno bylo jinak. To, čím se někdy golfisté rádi chlubí, že prošli hřiště bez ztráty míče, bylo irelevantní. To nebyl tentokrát ukazatel úspěchu. Zážitkem byla samotná hra, vždyť zahrát si silvestrovskou partii se nepovede každý rok!