Díl 11. 3+1

Flight je skupina lidí, kteří spolu hrají. Jdou maximálně ve čtyřech, ale na hřišti se pohybují i tříčlenné flighty, páry nebo osamělý hráč. Flight se často zejména v televizních přenosech překládá jako skupina. Nejvíce mě zatím pobavil slovenský překlad, který šel po jádru a flight přeložil jako letku. To ve mě evokuje hned dvě asociace, které ale mají od golfu daleko. Ptactvo nebo vojenské letectvo.

Zajímavější než počet hráčů ve flightu je poměr mužů a žen. Pro krátké zamyšlení se je víc než vděčným poměr 3+1. Nabízejí se přirozeně dvě varianty. Tři muži a žena. S tím mám bohaté zkušenosti, jednoznačně pozitivní. Je to milé a příjemné, moc dobře se mi tak hraje. Muži jsou pozorní, pomohou, poradí a častokrát i uhrabou písek. Pravda je, že si mezi sebou hrají tu svoji hru a mě nechají být. Takže všechny ty emoce, silné řeči, nadávání i hrdinské výkony zůstávají mezi nimi. To mi docela vyhovuje, mám klid na vlastní hru.

Mnohem zajímavější je obrácený poměr, t.j. 3 ženy a muž. Dokážu to posoudit, zkusila jsem si to a z mého pohledu pozorovatele to byla legrace. To samé ale nemůžu říct o manželovi. Ten si prožil své a nerad o tom mluví. Nezadařilo se dvakrát.

Nejpodstatnější je, jací lidé se sejdou. A když si nemůžete vybrat, ocitáte se v pozici statisty. Jednou, na turnaji v Mariánských Lázních, to moc nevyšlo. V té době hrál manžel moc hezky, HCP měl lehce nad 10. To znamená, že hrál fakt dobře, takticky, o ranách přemýšlel a záleželo mu hodně na přesnosti. Do flightu jsme dostali dvě dámy, které byly skutečně moc milé a přátelské, ale hrály s HCP nad 30. A to je najednou úplně jiné hodnocení ran a spokojenosti s nimi. Byly skutečně moc přející a chválily každičkou ránu. Tahle situace moc neseděla manželovi, jeho vnitřní neklid jsem zachytila okamžitě a jenom čekala, jak se to bude dál vyvíjet. Ony skutečně pochválily všechno, i to, s čím byl manžel maximálně nespokojen a vnímal to jako zkaženou ránu. Moc se mu to jásání nezamlouvalo, jemně řečeno mu spíše vadilo. A tak mi ho zůstalo líto, protože vím, že sám by dámám nic neřekl, aby jim nekazil radost. Hezky jsem je proto požádala, aby své nadšení raději sdělovaly jenom mně a potichu, protože to ruší hru. "A proč? Vždyť hraje moc krásně!"

Podruhé to už tak legrační nebylo. Ve flightu s námi šly dvě dámy, kterých se jejich manželé asi chtěli zbavit. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Hráli totiž stejný turnaj, ale manželky poslali s jinými. Tak je dali k nám. Hrály dobře, ale byly to učiněné policajtky. Ne že bychom porušovali pravidla, to ani náhodou. Manžel je na to hodně přísný a neodpustí nic ani mně, ale co je moc, to je moc. Někdy je na místě i jistá důvěra, nemůžete každého hned podezírat z podvodu. Tak tyhle dvě policajtky chodily za každým manželovým míčkem, kontrolovaly, jak leží, jestli ním nehnul, nebo nezměnil jeho pozici, nebo já nevím co. Když dropoval, ať už s trestnou nebo beztrestně, dohlížely na správné spuštění míčku a všechno detailně vyměřovaly. K tomu memorovaly celé statě z golfových pravidel aby předvedly, že jsou náležitě obeznámené s teorií a všemu skutečně rozumějí. Jednou jsem hrála s certifikovaným rozhodčím, přiznal to až ke konci hry a nechal nás v klidu žít. Ale tohle bylo něco!

To jsou situace, které vás pak přivedou k tomu, že si začnete hlídat, s kým hrajete.

Ženský flight může být z pohledu muže docela těžká disciplína. Sama musím otevřeně přiznat, že se tomu snažím vyhýbat a cíleně to nevyhledávám. Ženské se totiž dokáží pohádat okamžitě kvůli úplné blbosti. Znám to i z fitka, kam jsem chodila léta čtyřikrát týdně. To byly úplně zbytečné slovní přestřelky o banality. A taky pořád mluví. O dětech, o vaření, o zahrádce a nejraději pomlouvají partnery. Přiznám se, vadí mi to. Úplně mi stačí zaslechnout dílčí názory v klubovně před nebo po výlučně dámském turnaji. S odstupem je to zábava a inspirace, ale v reálu to asi zažít nechcete. Dámy promiňte.