Bezradná nebo neodbytná?

12.07.2022

Odjezd na filmový festival do Karlových Varů je jednoznačně logistický rébus a cvičení všestrannosti v umění sbalit strašně moc věcí, bez kterých se nemůžeme během trvání festivalu obejít. Vše začíná plánováním účasti na společenských akcích a končí praktickou otázkou, co na sebe. Povedlo se, vyrazili jsme včas, dokonce dřív, než byl náš interní deadline.

Na základě dlouholetých zkušeností a praxe jsme počítali i s nemožným. Na cestě do Varů vás může zdržet nebo zastavit cokoliv. Je nevyzpytatelná. Tentokrát nás nezdrželo nic! Žádný plně naložený kamion, žádný vesnický traktůrek přesouvající se z jednoho políčka na druhé. Díky bohu žádná havárka. Cesta byla bez problémů, přijeli jsme až moc brzy! Ještě s námi nepočítali. Z pokoje, který jsme měli rezervovaný, se zatím předchozí hosté neodhlásili, i když už měli. Nevadí. Řekli jsme si, že strávíme čas efektivně, vyřídíme maily a zkontrolujeme, jak postupují přípravy. Všechno šlapalo jako hodinky. Nikde žádný problém. Rezervaci na oběd v oblíbené restauraci jsem udělala, znalá poměrů, s týdenním předstihem. I když jsme byli v časovém předstihu, doufali jsme, že snad nikomu nezkomplikujeme život, když přijdeme do restaurace o něco dřív. A ejhle! Ačkoli byla restaurace poloprázdná, nechtěli nás usadit. Prý ať počkáme venku. Počasí nebylo nejvlídnější a posezení na terase nás nelákalo. Naše radikální odmítnutí obsluhu zaskočilo. Tak jsme tam jenom zaraženě postávali a zvažovali své možnosti. Jestli se vrátit na hotel, kde pro nás zatím neměli uklizený pokoj, nebo si sednout do lobby a pokračovat ve vyřizování mailů. Patrně jsme v té naší momentální nerozhodnosti působili neodbytně, když za námi přišel šéf restaurace a okamžitě nás s omluvou usadil k volnému stolečku. Prý jim zrovna v téhle chvíli někdo zrušil rezervaci. Přešli jsme to bez komentáře. Výborně jsem se najedli, vaří skutečně skvěle, a jako poděkování jsme si objednali večeři na další den.

Naivně jsem se domnívala, že jsme z neplánované situace venku, a už na mě čekají jen příjemné stránky přípravy na zahájení, když mě za necelou hodinku dostihla zas! Zahajovací ceremoniál má svá přísná pravidla. Všichni pozvaní se musí držet stanoveného časového harmonogramu. Mám to štěstí, že se můžu každoročně spolehnout na to, že mi účes a líčení obstarají profesionálové se salonu ELLE. Na svou omluvu přiznávám, byla jsem tam opět dřív, než jsem byla původně domluvená. Ne z dlouhé chvíle, ale proto, že když jsem si sečetla, kolik času mi zbývá k odjezdu na zahajovací ceremoniál, tak mi vyšlo, že to nemůžu stihnout. Nic jiné mi nezbylo, jenom se vetřít. Přišla jsem s pokorou, jestli mě neudělají dřív. Upustila jsem od časově náročného účesu, stačilo mi jen jednoduše upravit vlasy a nalíčit. Manažerky, které řídily provoz salonu jen bezradně kroutily hlavami a argumentovaly maximální vytížeností profesionálních kadeřníků a stylistů. A já tam stála bezradná, do mysli se mi vtíralo déjá vu z restaurace, a v duchu si připravovala nouzové řešení, jak si narychlo udělám sama vlasy a ještě se k tomu v rychlosti profesionálně nalíčím. Byla jsem bezradná a nejistá a nevěděla jsem, co dál. Tak jsem tam jenom tak stála a opět přehodnocovala možnosti. Manažerka salonu na chvíli zmizela, někam zavolala a něco si rychle zapsala do tabletu. Působila zaneprázdněně a zdálo se, že si mě přestala všímat. Když se najednou ke mně s úsměvem otočila a navedla mě ke stolečku, kde čekal kadeřník a současně mi sdělila, že líčení mám za půl hodiny. Málem jsem radostí vyskočila z kůže! Když jsem se spokojená usadila, měla jsem čas zpracovat novou zkušenost. To mě přivedlo na myšlenku, jak může stejnou situaci vnímat druhá strana. Třeba vše vidí úplně jinak! Může vidět neodbytnou osobu, která nechce ustoupit ze svých požadavků. A nemůže tušit, že ta zdánlivě arogantní osůbka, která trvá na svém, jenom neví, co dělat.

Díky shodě náhod, jsem se v krátkém časovém úseku dostala do stejných situací. Vychází mi z toho poučení, že někdy nemusím řešit za každou cenu vzniklé situace okamžitě. Dělám to často a ne pokaždé s úspěchem. Někdy stačí jednoduše chvíli počkat, netlačit na pilu a ono se to poddá. I když zdánlivě neústupná, ve skutečnosti ale vnitřně nerozhodná, dostalo se mi všeho, protože jsem potkala lidi, kteří to za mě v tu chvíli dokázali s lehkostí vyřešit.

© 2022 martinas.blog
Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!